Martina Po ukončení rodičovské a nástupu zpět do učitelské praxe mě čekaly dva roky covidové výuky. K tomu, jak to (pro mě) bylo hrozné, se vracet nechci. Mířím k tomu, co nám to ve škole přineslo nečekaně dobrého.
NOVÝ NÁPAD
Po tom nekonečném onlajnovém učení jsme bohužel museli konstatovat, že naše třídní kolektivy jsou dost rozbité. Že spolu děti neumí vycházet. Že neví, jak jako třída fungovat. Že nejsou schopni se vzájemně sladit a následný nesoulad řeší neadekvátně. Že… Prostě bylo těžké se vrátit do starých kolejí. A tak už na konci minulého roku vznikl nápad na třídnické dny. Tedy že jednou za měsíc obětujeme jeden den výuky a místo toho čtyři hodiny podporujeme pozitivní atmosféru, tvoříme společné zážitky, vymýšlíme týmové strategie nebo třeba „jen“ hledáme, co vše máme mezi sebou společné a zjišťujeme, co o sobě ještě nevíme.
Neskočili jsme do takových dnů jen tak. Všichni učitelé prošli školením od vzdělávací organizace CEDU (Centrum pro demokratické učení), kde jsme získali spoustu inspirace, co do takových dnů zařadit. A navíc nás to fakt hodně bavilo.
Prohledala jsem internet a našla ještě spoustu dalších tipů, čím takový teambuildingový den naplnit.
Při posledním třídnickém dni jsem moc ráda využila možnost spolupráce s milou paní Veronikou právě z CEDU. Dvě hodiny se věnovala mým dětem a já dostala pro mě netradiční roli pozorovatele. I když jsem párkrát neodolala a také se do činnosti zapojila. Zároveň jsem si ale měla vybrat jednu z nabízených možností, na kterou jsem se chtěla při pozorování zaměřit a co bych v následné diskuzi chtěla probrat. Nakonec to mrzelo mě i děti, že ty dvě hodiny tak rychle utekly.
Jak jednotlivé třídnické dny ubíhají jeden za druhým, postupně vychytávám všechny mouchy. Třeba že není nutné si nachystat deset aktivit na čtyři vyučovací hodiny, ale čtyři jsou úplně akorát. A kolikrát i ty byly na hraně. Nebo že na reflexi si musím nechat téměř stejně času, jako na samotnou aktivitu. Každopádně když na závěr slyším, že „To byl nejlepší třídní den ze všech.“ a „My bychom ty třídní dny měli mít častěji.“, tak nemůžu jinak, než souhlasit.
Máte vy nějakou tmelicí aktivitu, která se vám fakt povedla? Co se vám se třídou vydařilo? Nebo z jiného soudku, o čem ve škole můžete říct, že je to díky covidu? Inspirujte nás v komentáři nebo nám to napište do uzavřené FB skupiny Malí hrdinové – aby učení bavilo. Rádi si počteme 🙂
